Dohoda o vypořádání SJM: Na co si dát pozor při rozdělení majetku

Právní podstata dohody o vypořádání SJM

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů představuje významný právní institut, jehož prostřednictvím bývalí manželé upravují své majetkové poměry po zániku manželství. Jedná se o dvoustranné právní jednání, které musí splňovat všechny náležitosti stanovené občanským zákoníkem. Právní podstata této dohody spočívá v tom, že manželé nebo bývalí manželé si mezi sebou rozdělí majetek, který nabyli během trvání manželství a který byl součástí jejich společného jmění.

Dohoda o vypořádání SJM musí být uzavřena písemnou formou a podpisy účastníků musí být úředně ověřeny. Tento požadavek je stanoven zákonem především proto, aby byla zajištěna právní jistota obou stran a předešlo se případným budoucím sporům. V dohodě musí být jasně a určitě vymezen veškerý majetek, který je předmětem vypořádání, včetně případných dluhů, které do společného jmění manželů spadají.

Z právního hlediska je podstatné, že dohoda o vypořádání SJM může být uzavřena kdykoliv po zániku manželství, nejpozději však do tří let od jeho zániku. Pokud by k uzavření dohody v této lhůtě nedošlo, nastupuje zákonná domněnka vypořádání, podle které platí, že movité věci jsou ve vlastnictví toho z manželů, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo domácnosti výlučně jako vlastník užívá. Ostatní movité a nemovité věci se stávají podílovým spoluvlastnictvím obou bývalých manželů s rovnými podíly.

Právní účinky dohody o vypořádání SJM nastávají ke dni zániku společného jmění manželů, tedy zpravidla ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství. To znamená, že i když je dohoda uzavřena později, její účinky se vztahují zpětně k tomuto datu. Tato skutečnost má významný dopad zejména na daňové povinnosti bývalých manželů a na jejich vztahy vůči třetím osobám.

Dohoda o vypořádání SJM může obsahovat různá ujednání týkající se rozdělení majetku. Manželé se mohou dohodnout na tom, že některé věci připadnou do výlučného vlastnictví jednoho z nich, zatímco jiné věci do výlučného vlastnictví druhého. Mohou se také dohodnout na vzniku podílového spoluvlastnictví k určitým věcem. Součástí dohody by mělo být i vypořádání případných vzájemných pohledávek mezi manžely, například z titulu investic do výlučného majetku jednoho z nich.

Právní úprava dohody o vypořádání SJM poskytuje manželům značnou smluvní volnost, musí však respektovat základní zásady občanského práva, zejména dobré mravy a zákaz poškozování třetích osob. Dohoda nesmí být v rozporu se zákonem a nesmí zkracovat práva věřitelů. Pokud by taková situace nastala, mohli by se věřitelé domáhat neúčinnosti takové dohody vůči nim.

V případě, že součástí společného jmění manželů jsou nemovitosti, je třeba pamatovat na to, že změna vlastnického práva k nim nastává až vkladem do katastru nemovitostí. Návrh na vklad do katastru nemovitostí je třeba podat co nejdříve po uzavření dohody, aby nedocházelo k právní nejistotě ohledně vlastnických vztahů k nemovitostem.

Povinné náležitosti písemné dohody

Písemná dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí splňovat určité formální požadavky, aby byla platná a právně účinná. Základním předpokladem je písemná forma dohody, která je ze zákona povinná. V dohodě musí být jasně identifikovány obě smluvní strany, tedy bývalí manželé, včetně jejich osobních údajů jako jsou jména, data narození a trvalá bydliště. Důležitou součástí je také uvedení data uzavření dohody a podpisy obou stran.

Dohoda musí obsahovat přesný a detailní soupis veškerého majetku a závazků, které byly součástí společného jmění manželů. To zahrnuje nemovitosti, movité věci, finanční prostředky na účtech, cenné papíry, podíly v obchodních společnostech, ale také veškeré dluhy a závazky. U každé položky je nutné uvést její přesnou specifikaci, aby byla jednoznačně identifikovatelná. V případě nemovitostí je nezbytné uvést údaje podle katastru nemovitostí, včetně parcelních čísel a katastrálního území.

Klíčovou náležitostí je jasné určení, jakým způsobem bude majetek mezi bývalé manžele rozdělen. U každé položky musí být jednoznačně stanoveno, který z manželů se stane jejím výlučným vlastníkem. Pokud dochází k finančnímu vyrovnání mezi manžely, musí být v dohodě přesně stanovena výše tohoto vyrovnání a způsob jeho úhrady, včetně případných splátek a termínů jejich splatnosti.

V případě existence společných dluhů je nezbytné v dohodě upravit, který z manželů převezme odpovědnost za jejich splácení. Je důležité pamatovat na to, že vypořádání dluhů vůči třetím osobám je účinné pouze mezi manžely, nikoli ve vztahu k věřitelům, kteří mohou nadále požadovat plnění po obou bývalých manželech.

Dohoda by měla obsahovat také ustanovení o tom, jak bude naloženo se společným bydlením manželů, pokud bylo součástí společného jmění. To zahrnuje určení, kdo bude nemovitost nadále užívat, případně za jakých podmínek, nebo zda dojde k jejímu prodeji a rozdělení získaných prostředků.

V případě, že součástí společného jmění byly věci sloužící k podnikání jednoho z manželů, musí dohoda obsahovat jasné ustanovení o jejich vypořádání. Obvykle tyto věci připadnou tomu z manželů, který je pro své podnikání využívá, přičemž druhému manželovi může náležet odpovídající finanční kompenzace.

Důležitou součástí dohody je také ustanovení o nabytí účinnosti. Pokud se dohoda týká nemovitostí, je třeba pamatovat na to, že k převodu vlastnického práva dochází až vkladem do katastru nemovitostí. Proto by dohoda měla obsahovat také ustanovení o součinnosti stran při realizaci vkladu do katastru nemovitostí.

Lhůta pro uzavření dohody po rozvodu

Po rozvodu manželství nastává důležitá fáze, kdy je třeba vypořádat společné jmění manželů. Zákon stanoví jasnou lhůtu tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství pro uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů. Tato lhůta je pevně daná a její nedodržení může mít závažné právní následky. Je důležité si uvědomit, že pokud se bývalí manželé nedohodnou v této zákonné lhůtě, nastává ze zákona nevyvratitelná domněnka vypořádání.

V případě, že se bývalí manželé rozhodnou uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění, měli by tak učinit v písemné formě. Písemná forma je zákonným požadavkem a její nedodržení způsobuje neplatnost dohody. Dohoda musí obsahovat úpravu všech majetkových vztahů, které byly součástí společného jmění manželů. To zahrnuje nejen nemovitosti a movité věci, ale také závazky, pohledávky, úspory či investice.

Pokud by došlo k situaci, že bývalí manželé nevyužijí tříletou lhůtu k uzavření dohody, nastává ze zákona následující vypořádání: movité věci jsou ve vlastnictví toho, kdo je pro potřebu svou, své rodiny nebo domácnosti výlučně jako vlastník užívá. Ostatní movité a nemovité věci se stávají předmětem podílového spoluvlastnictví, přičemž podíly obou bývalých manželů jsou stejné. Stejné pravidlo platí i pro ostatní majetková práva, pohledávky a závazky.

Je třeba zdůraznit, že tříletá lhůta může být přerušena podáním návrhu na vypořádání společného jmění manželů k soudu. V takovém případě běží nová lhůta pro soudní vypořádání. Soud pak může rozhodnout o vypořádání společného jmění manželů i po uplynutí tří let od rozvodu. Tento postup je však často zdlouhavý a nákladný, proto je vždy lepší pokusit se o dohodu.

Při uzavírání dohody o vypořádání společného jmění manželů je důležité myslet na všechny aspekty společného majetku. Dohoda by měla být spravedlivá a vyvážená pro obě strany. Je vhodné vzít v úvahu nejen současnou hodnotu majetku, ale i případné budoucí výnosy či závazky s ním spojené. Bývalí manželé by měli pečlivě zvážit také daňové dopady jednotlivých variant vypořádání.

V praxi se často stává, že bývalí manželé odkládají vypořádání společného jmění na poslední chvíli tříleté lhůty. Tento přístup však není rozumný, protože může vést k unáhleným rozhodnutím nebo k situaci, kdy se nestihne dodržet zákonná lhůta. Je proto doporučováno začít s přípravou dohody o vypořádání co nejdříve po rozvodu, kdy jsou vztahy mezi bývalými manžely ještě relativně konstruktivní a je možné dosáhnout rozumného kompromisu.

Způsoby rozdělení majetku mezi bývalé manžele

Po rozvodu manželství nastává důležitá fáze vypořádání společného jmění manželů, kdy je třeba rozdělit veškerý majetek, který manželé během trvání manželství nabyli. Existují tři základní způsoby, jak lze majetek mezi bývalé manžele rozdělit. První a nejvhodnější možností je uzavření písemné dohody o vypořádání společného jmění manželů, kdy se bývalí manželé dokáží dohodnout na rozdělení majetku smírnou cestou. Tato varianta je nejrychlejší, nejlevnější a pro obě strany obvykle nejpřijatelnější.

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí být vždy písemná a měla by obsahovat kompletní výčet veškerého společného majetku, včetně dluhů a pohledávek. Manželé si mohou majetek rozdělit v jakémkoliv poměru, nemusí striktně dodržovat rozdělení na polovinu. Je však důležité, aby dohoda byla spravedlivá a žádný z manželů nebyl významně znevýhodněn. Do dohody je nutné zahrnout také způsob vypořádání společného bydlení, případně řešení hypotéky či jiných závazků.

Pokud se bývalí manželé nedokáží dohodnout, nastupuje druhá možnost - soudní řízení o vypořádání SJM. Tento způsob je časově i finančně náročnější a výsledek není předem jistý. Soud při rozdělování majetku postupuje podle zákonných pravidel a obvykle rozděluje majetek na polovinu. Přihlíží však také k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a k tomu, jak se zasloužil o nabytí společného majetku.

Třetí možností je zákonná domněnka vypořádání SJM, která nastává automaticky po uplynutí tří let od rozvodu, pokud nedošlo k dohodě ani nebyl podán návrh na soudní vypořádání. V takovém případě platí, že movité věci jsou ve vlastnictví toho z manželů, který je výlučně užívá, ostatní movité a nemovité věci se stávají podílovým spoluvlastnictvím bývalých manželů s rovnými podíly. Stejně tak se bývalí manželé stávají spoludlužníky v rovném poměru.

Při vypořádání majetku je důležité myslet i na daňové aspekty. Převody majetku mezi manžely v rámci vypořádání SJM jsou osvobozeny od daně z nabytí nemovitých věcí. Je však třeba dodržet zákonné lhůty a náležitosti. Pokud je součástí společného jmění podnikání jednoho z manželů, je vhodné věnovat zvýšenou pozornost vypořádání majetku souvisejícího s podnikatelskou činností.

V praxi se často využívá kombinace různých způsobů vypořádání, kdy se manželé například dohodnou na části majetku a o zbývající části rozhodne soud. Důležité je vždy myslet na komplexnost vypořádání a nezapomenout na žádnou součást společného jmění, včetně případných investic, úspor, pojistek či členských práv v družstvech. Profesionální právní pomoc může celý proces významně usnadnit a zajistit, že budou ochráněny zájmy obou stran.

Vypořádání dluhů vzniklých za trvání manželství

V rámci vypořádání společného jmění manželů je nezbytné řešit také otázku společných dluhů, které vznikly během trvání manželství. Dluhy, které vznikly za trvání manželství, jsou součástí společného jmění manželů a musí být při rozvodu vypořádány. Manželé se mohou v dohodě o vypořádání společného jmění dohodnout, jakým způsobem budou tyto závazky uhrazeny a který z manželů bude za jejich splacení odpovědný.

Je důležité si uvědomit, že i když se manželé v dohodě o vypořádání SJM dohodnou, který z nich převezme odpovědnost za konkrétní dluh, tato dohoda je závazná pouze mezi nimi navzájem. Ve vztahu k věřitelům jsou nadále odpovědni oba manželé společně a nerozdílně. To znamená, že věřitel může požadovat úhradu celého dluhu po kterémkoliv z bývalých manželů, bez ohledu na jejich vnitřní dohodu o vypořádání.

Při sepisování dohody o vypořádání společného jmění manželů je proto velmi důležité přesně specifikovat všechny existující dluhy, včetně jejich výše, věřitele a způsobu splácení. Manželé by měli také zvážit své finanční možnosti a reálnou schopnost převzaté dluhy splácet. V dohodě by mělo být jasně uvedeno, který z manželů bude konkrétní dluh splácet a v jakých termínech.

V případě, že jeden z manželů převezme odpovědnost za splácení dluhu a následně jej nebude schopen hradit, může věřitel požadovat úhradu po druhém z bývalých manželů. Ten pak má právo požadovat po bývalém manželovi náhradu toho, co musel za něj uhradit. Proto je vhodné do dohody o vypořádání SJM zahrnout také ustanovení o vzájemném vypořádání pro případ, že by došlo k vymáhání dluhu po manželovi, který jej podle dohody převzít neměl.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dluhům, které jsou zajištěny nemovitým majetkem, například hypotečním úvěrům. V těchto případech je nutné koordinovat vypořádání dluhu s převodem vlastnického práva k nemovitosti. Často je také potřeba jednat s bankou o případném převodu úvěru na jednoho z manželů nebo o jeho refinancování.

Manželé by měli při vypořádání dluhů myslet i na budoucnost a zvážit možná rizika. Je vhodné v dohodě pamatovat i na případné dosud neznámé dluhy, které by mohly vyjít najevo později. Pro tyto případy lze do dohody zahrnout ustanovení o tom, jak budou takové dodatečně objevené dluhy vypořádány. Běžně se používá pravidlo, že takové dluhy budou hradit oba bývalí manželé rovným dílem, pokud neprokáží, že dluh vznikl výhradně jednáním jednoho z nich.

V neposlední řadě je třeba pamatovat na to, že některé dluhy mohou být považovány za výlučné závazky jednoho z manželů, například pokud vznikly před uzavřením manželství nebo se týkají výlučného majetku jednoho z manželů. Tyto dluhy by měly být v dohodě jasně identifikovány a odděleny od společných dluhů.

Soudní schválení dohody o vypořádání

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí být po rozvodu manželství schválena soudem, aby byla platná a účinná. Bez soudního schválení nemůže dohoda o vypořádání SJM nabýt účinnosti. Soud v rámci schvalovacího procesu přezkoumává obsah dohody, zejména zda není v rozporu s dobrými mravy a zda neodporuje právním předpisům. Důležitým aspektem je také ochrana práv třetích osob, především věřitelů bývalých manželů.

V praxi probíhá schválení dohody tak, že bývalí manželé podají společný návrh na schválení dohody o vypořádání SJM k příslušnému okresnímu soudu. Místně příslušným je soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště. K návrhu musí být přiložena samotná dohoda o vypořádání, která musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy obou bývalých manželů.

Soudní řízení o schválení dohody je zpravidla rychlejší než běžné sporné řízení o vypořádání SJM. Soud většinou nenařizuje jednání a rozhodne bez slyšení účastníků, pokud dohoda splňuje všechny zákonné požadavky. V případě, že soud zjistí nedostatky v dohodě, může vyzvat účastníky k jejich odstranění nebo doplnění chybějících náležitostí.

Při posuzování dohody soud zkoumá především přiměřenost vypořádání vzhledem k majetkovým poměrům bývalých manželů. Zvláštní pozornost je věnována situacím, kdy součástí vypořádání jsou nemovitosti nebo jiná významná aktiva. Soud také kontroluje, zda dohoda neznevýhodňuje nepřiměřeně jednoho z manželů a zda byly zohledněny všechny součásti společného jmění.

V případě schválení dohody vydá soud usnesení, kterým dohodu o vypořádání SJM schválí. Toto usnesení je následně doručeno oběma bývalým manželům. Dohoda nabývá účinnosti právní mocí usnesení o jejím schválení. Od tohoto okamžiku jsou bývalí manželé vázáni obsahem dohody a mohou podle ní postupovat při faktickém rozdělení majetku.

Pokud soud dohodu neschválí, musí své rozhodnutí řádně odůvodnit. V takovém případě mají bývalí manželé několik možností: mohou uzavřít novou dohodu, která bude respektovat výhrady soudu, nebo mohou podat návrh na vypořádání SJM soudem. Při neschválení dohody zůstává společné jmění manželů nevypořádané a platí zákonná domněnka vypořádání, pokud do tří let od zániku SJM nedojde k jinému způsobu vypořádání.

Je důležité zmínit, že schválená dohoda o vypořádání SJM je exekučním titulem, což znamená, že v případě neplnění povinností vyplývajících z dohody může oprávněný manžel vymáhat své nároky v exekučním řízení. Proto je vhodné věnovat maximální pozornost přípravě dohody a zajistit, aby byla reálně splnitelná pro obě strany.

Zápis do katastru nemovitostí

Zápis změn vlastnických práv do katastru nemovitostí představuje závěrečnou a nezbytnou fázi procesu vypořádání společného jmění manželů. Po uzavření dohody o vypořádání SJM či dohody o rozdělení společného jmění manželů je nutné bezodkladně podat návrh na vklad do katastru nemovitostí, aby došlo k právně účinnému převodu vlastnických práv k nemovitostem mezi bývalými manžely.

Návrh na vklad do katastru nemovitostí může podat kterýkoliv z bývalých manželů, případně oba společně. K návrhu je nezbytné přiložit originál nebo úředně ověřenou kopii dohody o vypořádání SJM, která musí mít formu notářského zápisu nebo musí obsahovat úředně ověřené podpisy obou účastníků. Současně je třeba doložit pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, který potvrzuje, že manželství skutečně zaniklo.

Katastrální úřad po obdržení návrhu na vklad nejprve zkoumá, zda jsou splněny všechny formální náležitosti. Kontroluje především správnost označení účastníků, přesnou identifikaci nemovitostí, jasné vyjádření převodu vlastnických práv a splnění dalších zákonných požadavků. V případě zjištění nedostatků vyzve katastrální úřad navrhovatele k jejich odstranění ve stanovené lhůtě.

Je důležité si uvědomit, že samotná dohoda o vypořádání SJM nezpůsobuje změnu vlastnických práv k nemovitostem. K převodu vlastnictví dochází až zápisem do katastru nemovitostí, přičemž právní účinky vkladu nastávají zpětně k okamžiku podání návrhu na vklad. Proto je vhodné podat návrh na vklad co nejdříve po uzavření dohody.

Katastrální úřad má na rozhodnutí o povolení vkladu lhůtu 30 dnů od podání návrhu. V případě složitějších případů může být tato lhůta prodloužena. Po dobu řízení o povolení vkladu je u dotčených nemovitostí v katastru nemovitostí vyznačena tzv. plomba, která informuje o probíhající změně vlastnických vztahů.

Správní poplatek za návrh na vklad činí 2000 Kč a lze jej uhradit kolkovými známkami nebo bezhotovostním převodem. V případě zamítnutí návrhu na vklad se tento poplatek nevrací. Po provedení vkladu zašle katastrální úřad účastníkům řízení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí.

Je třeba pamatovat také na to, že pokud nedojde k vypořádání společného jmění manželů dohodou nebo soudním rozhodnutím do tří let od zániku manželství, uplatní se zákonná domněnka vypořádání. V takovém případě by se nemovitosti ve společném jmění manželů staly podílovým spoluvlastnictvím bývalých manželů s rovnými podíly, což by bylo následně také zapsáno do katastru nemovitostí.

Manželské jmění je jako křehká váza - když se rozbije, každý si vezme své střepy a jde svou cestou.

Radmila Procházková

Daňové dopady vypořádání společného jmění

Vypořádání společného jmění manželů může mít významné daňové dopady, které je třeba pečlivě zvážit při uzavírání dohody o vypořádání SJM. Základním principem je, že převody majetku mezi manžely v rámci vypořádání společného jmění jsou obecně osvobozeny od daně z příjmů. Toto osvobození se vztahuje na majetek, který byl součástí společného jmění manželů před jeho vypořádáním.

V případě nemovitostí je důležité si uvědomit, že při jejich převodu v rámci vypořádání SJM nevzniká daňová povinnost k dani z příjmů. Nicméně je nutné pamatovat na to, že pokud by došlo k následnému prodeji nemovitosti novému vlastníkovi před uplynutím časového testu, který činí 10 let od nabytí nemovitosti do společného jmění, mohl by vzniknout zdanitelný příjem. Pro účely tohoto časového testu se doba držby počítá od původního nabytí nemovitosti do SJM, nikoli od data vypořádání.

U movitých věcí platí obdobné principy jako u nemovitostí. Převody v rámci vypořádání SJM nepodléhají dani z příjmů, ale při následném prodeji je třeba zohlednit časový test, který je v tomto případě stanovený na 5 let. Specifická situace nastává u motorových vozidel, kde je nutné při převodu vlastnictví v rámci vypořádání SJM provést změnu v registru vozidel, což může být spojeno s určitými administrativními poplatky.

Při vypořádání podílů v obchodních společnostech nebo družstvech je situace složitější. Převod obchodního podílu v rámci vypořádání SJM je sice osvobozen od daně z příjmů, ale je třeba věnovat pozornost případným souvisejícím závazkům a právům. Důležité je také správné ocenění převáděného podílu, které může mít vliv na budoucí daňové povinnosti při jeho případném prodeji.

V případě finančních prostředků a cenných papírů je vypořádání z daňového hlediska zpravidla bezproblémové. Nicméně je třeba pamatovat na to, že případné výnosy z těchto aktiv (úroky, dividendy) již budou podléhat standardnímu zdanění u toho z manželů, kterému byly přiděleny. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vypořádání investičních nástrojů, kde může být důležité zachovat kontinuitu pro účely případného budoucího osvobození od daně z příjmů při jejich prodeji.

Při vypořádání dluhů a závazků je nutné myslet na to, že převzetí dluhu jedním z manželů může mít v budoucnu daňové dopady, zejména pokud by došlo k jejich odpisu nebo prominutí. V takovém případě by mohlo dojít ke vzniku zdanitelného příjmu. Proto je vhodné v dohodě o vypořádání SJM přesně specifikovat, jak budou dluhy rozděleny a jaké budou případné regresní nároky mezi manžely.

Pro správné daňové posouzení vypořádání SJM je klíčové precizní sepsání dohody o vypořádání, kde budou jasně identifikovány všechny převáděné položky majetku a závazků, včetně jejich ocenění. Tato dokumentace může být později důležitá pro prokázání původu majetku a oprávněnosti daňového osvobození při případných kontrolách ze strany finančního úřadu.

Ochrana práv třetích osob

Při uzavírání dohody o vypořádání společného jmění manželů je nezbytné věnovat zvláštní pozornost ochraně práv třetích osob. Vypořádání společného jmění manželů nesmí negativně zasáhnout do práv věřitelů či jiných třetích osob. Tato zásada je zakotvena v občanském zákoníku a představuje jeden z klíčových principů při rozdělování majetku mezi manželi.

Věřitelé, kteří mají pohledávky vůči kterémukoli z manželů vzniklé za trvání manželství, musí být chráněni před případným zkrácením svých práv. Pokud by došlo k uzavření dohody o vypořádání SJM, která by znevýhodňovala věřitele, mohou se tito věřitelé domáhat neúčinnosti takové dohody vůči nim. V praxi to znamená, že věřitel může nadále uspokojit svou pohledávku z majetku, který byl původně součástí společného jmění, a to bez ohledu na to, kterému z manželů byl majetek dohodou přidělen.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také situacím, kdy je některý z manželů podnikatelem. V takovém případě je nutné zohlednit všechny obchodní závazky a zajistit, aby vypořádání společného jmění neohrozilo podnikatelskou činnost ani práva obchodních partnerů. Dohoda o vypořádání SJM nesmí být uzavřena s úmyslem zkrátit věřitele nebo se vyhnout splnění závazků.

Ochrana práv třetích osob se vztahuje i na případy, kdy na majetek náležející do společného jmění manželů bylo zřízeno zástavní právo. Takové zástavní právo zůstává zachováno i po vypořádání SJM a zatěžuje věc bez ohledu na to, kterému z manželů byla přidělena. Obdobně to platí i pro věcná břemena a jiná věcná práva třetích osob.

V případě, že manželé při uzavírání dohody o vypořádání SJM opomenou některé závazky nebo práva třetích osob, může to vést k neplatnosti celé dohody nebo její části. Proto je důležité před uzavřením dohody důkladně zmapovat veškeré závazky a práva třetích osob vztahující se k vypořádávanému majetku.

Významnou roli hraje také notář, který by měl manžele upozornit na všechna rizika spojená s ochranou práv třetích osob při sepisování dohody. Notář by měl ověřit, zda vypořádání odpovídá zákonným požadavkům a nezasahuje nepřípustným způsobem do práv třetích osob. V případě pochybností může doporučit úpravu dohody tak, aby byla v souladu s právními předpisy a respektovala práva všech dotčených subjektů.

Manželé jsou povinni při vypořádání SJM jednat v dobré víře a nesmí úmyslně poškozovat zájmy třetích osob. Pokud by tak učinili, mohli by čelit právním následkům včetně odpovědnosti za způsobenou škodu. Proto je vhodné před uzavřením dohody konzultovat její obsah s právním odborníkem, který může posoudit všechny aspekty ochrany práv třetích osob a pomoci předejít případným budoucím sporům.

Následky nedodržení zákonné lhůty k vypořádání

Nedodržení zákonné tříleté lhůty k vypořádání společného jmění manželů má závažné právní následky, které jsou stanoveny přímo zákonem. Pokud bývalí manželé v této lhůtě neuzavřou dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo nepodají návrh na jeho vypořádání k soudu, nastává ze zákona nevyvratitelná právní domněnka vypořádání.

Podle této domněnky platí, že se bývalí manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Tato zákonná domněnka může mít pro bývalé manžele velmi nepříznivé důsledky, zejména pokud jde o nemovitosti. Pokud totiž byly nemovitosti součástí společného jmění manželů a nedošlo k jejich vypořádání dohodou či rozhodnutím soudu v zákonné lhůtě, stávají se automaticky předmětem podílového spoluvlastnictví bývalých manželů s rovnými podíly. To může významně zkomplikovat jejich další nakládání s těmito nemovitostmi, protože ke všem právním úkonům týkajícím se společné věci je třeba souhlasu obou podílových spoluvlastníků.

Problematické mohou být také situace týkající se společných dluhů a závazků. Pokud nedojde k jejich včasnému vypořádání, zůstávají oba bývalí manželé i nadále solidárními dlužníky, což znamená, že věřitel může požadovat splnění celého dluhu po kterémkoliv z nich. To může být zvláště nepříjemné v případech, kdy jeden z manželů přestal splácet společný úvěr nebo hypotéku.

Zákonná domněnka vypořádání je definitivní a nelze ji již později zvrátit ani dohodou bývalých manželů, ani soudním rozhodnutím. Proto je mimořádně důležité věnovat vypořádání společného jmění manželů náležitou pozornost a dodržet zákonnou lhůtu. Jediným způsobem, jak předejít nastoupení zákonné domněnky, je včasné uzavření písemné dohody o vypořádání nebo podání návrhu na vypořádání společného jmění manželů k soudu.

V praxi se často stává, že si bývalí manželé neuvědomují závažnost této lhůty a její marné uplynutí. Někteří se mylně domnívají, že mohou majetek vypořádat kdykoliv v budoucnu, nebo spoléhají na ústní dohody, které však nemají právní relevanci. Následky nedodržení lhůty jsou přitom nevratné a mohou významně zkomplikovat majetkové poměry obou bývalých manželů na mnoho let dopředu.

Parametr	Dohoda o vypořádání SJM	Soudní vypořádání SJM
Forma	Písemná	Soudní rozhodnutí
Časová náročnost	Dny až týdny	Měsíce až roky
Náklady	Notářský poplatek	Soudní poplatek + právní zastoupení
Nutnost souhlasu	Obou manželů	Rozhoduje soud
Lhůta pro vypořádání	3 roky od zániku SJM	3 roky od zániku SJM