Minimální splátka v insolvenci 2023: Na co se připravit
- Aktuální výše minimální splátky v roce 2023
- Změny v minimální splátce oproti roku 2022
- Vliv inflace na výpočet minimální splátky
- Nezabavitelné minimum dlužníka při insolvenci
- Způsob výpočtu minimální měsíční splátky
- Podmínky pro schválení oddlužení v roce 2023
- Povinné odvody z příjmu při insolvenci
- Možnosti snížení minimální splátky v insolvenci
- Důsledky neplnění minimální splátky insolvence
- Doba trvání oddlužení při minimální splátce
Aktuální výše minimální splátky v roce 2023
V současnosti je minimální splátka v oddlužení stanovena na 2.200 Kč měsíčně. Tato částka představuje základní hranici, pod kterou by neměla měsíční splátka klesnout, aby bylo oddlužení schváleno a mohlo úspěšně probíhat. Je důležité si uvědomit, že tato suma zahrnuje také odměnu insolvenčního správce, která činí 1.089 Kč včetně DPH. Pro samotné věřitele tedy z minimální splátky zbývá přibližně 1.111 Kč měsíčně.
Výše minimální splátky v insolvenci byla určena s ohledem na ekonomickou realitu České republiky a možnosti dlužníků. Zákonodárci při jejím stanovení zohlednili především to, aby byla částka dosažitelná pro co největší počet dlužníků, kteří se dostali do složité finanční situace, ale zároveň aby představovala relevantní příspěvek k uspokojení pohledávek věřitelů. Minimální splátka může být v určitých případech i nižší, zejména pokud dlužník prokáže závažné důvody, jako jsou zdravotní komplikace, invalidita nebo péče o nezaopatřené děti.
Pro rok 2023 zůstává výše minimální splátky neměnná, přestože došlo k významným změnám v ekonomické situaci, včetně rostoucí inflace a zvyšování životních nákladů. Je však třeba zdůraznit, že skutečná měsíční splátka může být výrazně vyšší než stanovené minimum, a to v závislosti na příjmech dlužníka. Výpočet konkrétní splátky se odvíjí od čistého měsíčního příjmu, kdy dlužníkovi musí zůstat nezabavitelné minimum pro zajištění základních životních potřeb.
V praxi to znamená, že pokud má dlužník vyšší příjem, bude platit více než minimální splátku. Systém je nastaven tak, aby byla zachována motivace dlužníka pracovat a zvyšovat své příjmy. Důležitým aspektem je také možnost zkrácení doby oddlužení na tři roky, pokud dlužník splatí alespoň 60 % svých dluhů. To představuje významnou motivaci pro dlužníky s vyššími příjmy nebo možností získat mimořádné příjmy.
Pro úspěšné oddlužení je klíčové, aby dlužník byl schopen minimální splátku hradit pravidelně a včas. Případné výpadky v placení mohou vést k problémům v procesu oddlužení nebo dokonce k jeho zrušení. Dlužník by měl proto vždy pečlivě zvážit své finanční možnosti ještě před podáním návrhu na povolení oddlužení a konzultovat svou situaci s odborníkem. V případě očekávaných problémů s placením je vhodné situaci včas řešit s insolvenčním správcem a soudem, kteří mohou v odůvodněných případech povolit úpravu splátkového kalendáře.
Změny v minimální splátce oproti roku 2022
V roce 2023 došlo k významným změnám v oblasti minimální splátky v insolvenci oproti předchozímu roku 2022. Zásadní novinkou je navýšení minimální nezabavitelné částky, která přímo ovlivňuje výši měsíční splátky v oddlužení. Od ledna 2023 se základní nezabavitelná částka zvýšila na 10 393 Kč, což představuje výrazný nárůst oproti částce 7 872,75 Kč platné v roce 2022. Tato změna reflektuje rostoucí životní náklady a inflaci v České republice.
Dlužníci v insolvenci tak mohou počítat s vyšší částkou, která jim zůstane pro vlastní potřebu. Na druhou stranu to znamená, že věřitelé mohou obdržet nižší měsíční splátky než v předchozím roce. Důležitou změnou je také zvýšení nezabavitelné částky na vyživované osoby, která nyní činí 2 598,25 Kč na každou vyživovanou osobu, což je opět navýšení oproti roku 2022, kdy tato částka činila 1 968,19 Kč.
Systém výpočtu minimální splátky zůstává v principu stejný jako v předchozím roce, ale s aktualizovanými hodnotami. Pro výpočet se nadále používá čistý měsíční příjem dlužníka, od kterého se odečítá nezabavitelná částka a případné další zákonné srážky. Minimální měsíční splátka musí být taková, aby během 5 let oddlužení bylo možné splatit alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů.
V praxi to znamená, že mnoho dlužníků, kteří v roce 2022 splňovali podmínky pro oddlužení jen těsně, může nyní čelit problémům s dosažením minimální požadované splátky. Insolvenční správci a soudy musí tuto situaci pečlivě vyhodnocovat u každého případu individuálně. Změny se dotkly i výpočtu srážek ze mzdy, kdy se upravily hranice pro výpočet třetin z čisté mzdy.
Pro osoby v důchodovém věku a osoby se zdravotním postižením zůstávají podmínky mírnější, kdy jim stačí uhradit během oddlužení alespoň tolik, kolik činí odměna insolvenčního správce. Tato skupina není změnami v minimální splátce tak výrazně zasažena jako ostatní dlužníci.
Nová pravidla také ovlivňují způsob, jakým insolvenční správci posuzují možnost splnění oddlužení u nových návrhů. Musí důkladněji zkoumat finanční situaci dlužníků a jejich schopnost generovat dostatečný příjem pro splácení. V některých případech může být nutné hledat dodatečné zdroje příjmů nebo zvážit změnu zaměstnání s vyšším výdělkem, aby bylo možné podmínky oddlužení splnit.
Tyto změny v minimální splátce představují významný zásah do systému oddlužení a vyžadují zvýšenou pozornost jak ze strany dlužníků, tak insolvenčních správců a soudů. Je důležité, aby všechny zúčastněné strany byly s těmito změnami dobře obeznámeny a dokázaly na ně adekvátně reagovat.

Vliv inflace na výpočet minimální splátky
V souvislosti s rostoucí inflací v České republice dochází k významným změnám ve výpočtu minimální splátky v oddlužení. Od 1. ledna 2023 se minimální měsíční splátka v insolvenci zvýšila na 2.200 Kč, což představuje významný nárůst oproti předchozímu období. Tato změna přímo reaguje na vysokou míru inflace, která v roce 2022 dosáhla dvouciferných hodnot a výrazně ovlivnila životní náklady dlužníků.
Inflační tlaky se promítají do všech aspektů výpočtu minimální splátky. Základním východiskem pro stanovení minimální splátky je nezabavitelné minimum, které se každoročně upravuje podle růstu normativních nákladů na bydlení a životního minima. Tyto parametry jsou přímo ovlivněny inflací, což znamená, že při vysoké inflaci dochází k automatickému navýšení nezabavitelné částky a tím i ke změně výpočtu minimální splátky.
Pro dlužníky v insolvenci to znamená, že musí počítat s vyššími měsíčními odvody. Minimální splátka 2.200 Kč měsíčně představuje roční odvod ve výši 26.400 Kč, přičemž tato částka musí být pravidelně hrazena věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce. Je důležité si uvědomit, že tato částka představuje absolutní minimum a v mnoha případech bude skutečná splátka vyšší, zejména u dlužníků s vyššími příjmy.
Inflace ovlivňuje také schopnost dlužníků splácet své závazky. Rostoucí ceny energií, potravin a dalších základních životních potřeb mohou způsobit, že pro některé dlužníky bude obtížnější dosáhnout na stanovenou minimální splátku. V takových případech je klíčové včas komunikovat s insolvenčním správcem a případně požádat soud o úpravu splátkového kalendáře.
Systém oddlužení nicméně obsahuje určité pojistky. Pokud dlužník není schopen platit minimální splátku z důvodů, které sám nezavinil (například ztráta zaměstnání, dlouhodobá nemoc), může požádat soud o přehodnocení situace. Soud má možnost v odůvodněných případech snížit výši splátek nebo povolit jejich dočasné přerušení, aby se předešlo krachu celého procesu oddlužení.
Pro rok 2023 je také důležité zmínit, že inflační vlivy se promítají do výpočtu srážek ze mzdy. Nezabavitelná částka se zvýšila, což znamená, že dlužníkům zůstává více prostředků na živobytí. Toto opatření má zajistit, že i při vysoké inflaci budou mít dlužníci dostatek prostředků na pokrytí základních životních potřeb a zároveň budou schopni hradit stanovené splátky v insolvenci.
Experti doporučují dlužníkům, aby si vytvořili finanční rezervu pro případ dalšího růstu cen a byli připraveni na možné změny ve výši splátek v průběhu roku. Pravidelné sledování vývoje inflace a jejího dopadu na osobní rozpočet je klíčové pro úspěšné zvládnutí celého procesu oddlužení.
Nezabavitelné minimum dlužníka při insolvenci
V roce 2023 došlo k významným změnám v oblasti nezabavitelného minima dlužníka při insolvenci, které přímo ovlivňují výši částky, kterou si dlužník může ponechat pro své životní potřeby. Základní nezabavitelná částka pro rok 2023 činí 10.272 Kč na samotného dlužníka a dalších 2.568 Kč na každou vyživovanou osobu. Tato částka vychází z aktuální výše normativních nákladů na bydlení a životního minima, které jsou pravidelně upravovány vládním nařízením.
Při výpočtu nezabavitelné částky se zohledňuje několik důležitých faktorů. Prvním z nich je počet vyživovaných osob v domácnosti dlužníka. Za vyživovanou osobu se považuje nejen nezletilé dítě, ale také manžel či manželka, pokud jejich příjem nepřesahuje stanovené minimum. Dalším významným faktorem je výše čisté mzdy dlužníka, ze které se následně vypočítává částka určená k úhradě pohledávek věřitelů.
V rámci oddlužení musí dlužník svým věřitelům splácet minimálně takovou částku, aby během pěti let uhradil alespoň 30 % svých dluhů. Měsíční splátka však nesmí klesnout pod zákonem stanovené minimum, které v roce 2023 představuje částku 2.200 Kč. Tato hranice byla nastavena s ohledem na efektivitu procesu oddlužení a zajištění alespoň minimální návratnosti pro věřitele.
Nezabavitelné minimum představuje ochranu dlužníka před úplným finančním vyčerpáním a zajišťuje mu prostředky nezbytné pro důstojný život. Do této částky se započítávají základní životní potřeby jako strava, oblečení, hygienické potřeby, ale také náklady na bydlení včetně energií. Systém je nastaven tak, aby dlužník mohl pokrýt své základní životní potřeby a zároveň splácet své závazky v rámci insolvenčního řízení.
Pro správný výpočet nezabavitelného minima je důležité pravidelně sledovat změny v legislativě a aktualizovat výpočty podle platných parametrů. Dlužník má povinnost informovat insolvenčního správce o všech změnách, které by mohly ovlivnit výši nezabavitelné částky, jako je například narození dítěte nebo změna pracovního příjmu. Pokud dlužník získá mimořádný příjem přesahující 50.000 Kč, je povinen tento příjem použít také na úhradu pohledávek věřitelů.
V případě, že dlužník pobírá důchod nebo jiné sociální dávky, i na tyto příjmy se vztahují pravidla pro výpočet nezabavitelného minima. Systém je nastaven tak, aby chránil nejzranitelnější skupiny obyvatel a umožnil jim důstojné životní podmínky i během procesu oddlužení. Zároveň je však důležité, aby dlužník aktivně přistupoval k řešení své finanční situace a snažil se maximalizovat své příjmy pro uspokojení věřitelů.

Minimální splátka v insolvenci je v roce 2023 stanovena na 2200 Kč měsíčně, což představuje hranici mezi úspěchem a selháním v oddlužení.
Kristýna Svobodová
Způsob výpočtu minimální měsíční splátky
Při výpočtu minimální měsíční splátky v oddlužení pro rok 2023 je nutné zohlednit několik klíčových faktorů. Základním východiskem je nezabavitelná částka, která pro rok 2023 činí 9 441 Kč. Tato suma představuje základní životní minimum jednotlivce a je navýšena o normativní náklady na bydlení. K této částce se připočítává nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu ve výši 2 360,25 Kč.
Samotný výpočet minimální splátky vychází z čistého měsíčního příjmu dlužníka, od kterého se odečte nezabavitelná částka. Ze zbývající sumy se následně vypočítá jedna třetina, která představuje minimální měsíční splátku pro oddlužení. Je důležité si uvědomit, že tato částka musí být dostatečně vysoká, aby bylo možné během pěti let uhradit alespoň 30 % závazků vůči věřitelům.
V praxi to znamená, že pokud má dlužník čistý měsíční příjem například 20 000 Kč a jednu vyživovanou osobu, nejprve se odečte základní nezabavitelná částka 9 441 Kč a k ní se připočte nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 2 360,25 Kč. Od čistého příjmu se tedy odečte celkem 11 801,25 Kč. Ze zbývající částky 8 198,75 Kč se vypočítá jedna třetina, která představuje minimální měsíční splátku.
Pro úspěšné schválení oddlužení musí být dlužník schopen hradit nejen minimální splátku, ale také odměnu insolvenčnímu správci, která v roce 2023 činí 1 089 Kč měsíčně plus DPH, pokud je správce plátcem DPH. Celková měsíční částka, kterou musí dlužník generovat, tedy zahrnuje jak minimální splátku pro věřitele, tak odměnu insolvenčnímu správci.
Je třeba zdůraznit, že výše uvedený způsob výpočtu představuje pouze základní model. V reálných situacích mohou existovat další faktory, které výši splátky ovlivňují. Může se jednat například o další srážky ze mzdy, výživné nebo jiné přednostní pohledávky. Insolvenční soud také může v odůvodněných případech stanovit nižší splátky, zejména pokud existují vážné zdravotní či sociální důvody.
Pro dlužníky je zásadní, aby před podáním návrhu na oddlužení důkladně propočítali své finanční možnosti a konzultovali svou situaci s odborníkem. Nedostatečná výše splátek může vést k zamítnutí návrhu na oddlužení nebo k jeho zrušení v průběhu procesu. Důležité je také počítat s určitou finanční rezervou pro případ neočekávaných životních situací, které by mohly ohrozit pravidelné splácení.
V případě změny životní situace, například ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci, je možné požádat insolvenční soud o přehodnocení výše splátek. Tento proces však vyžaduje řádné odůvodnění a doložení relevantních dokumentů. Soud následně posoudí, zda jsou důvody pro snížení splátek oprávněné a zda je dlužník stále schopen plnit podmínky oddlužení.
Podmínky pro schválení oddlužení v roce 2023
Pro schválení oddlužení v roce 2023 musí dlužník splňovat několik základních podmínek, které jsou stanoveny insolvenčním zákonem. Zásadním požadavkem je prokázání schopnosti splácet alespoň 2200 Kč měsíčně, což představuje minimální splátku nezajištěným věřitelům. Tato částka zahrnuje také odměnu insolvenčnímu správci, která činí 1089 Kč bez DPH, respektive 1318 Kč s DPH měsíčně.
Dlužník musí být v úpadku nebo mu úpadek bezprostředně hrozí, což znamená, že má více věřitelů a není schopen své závazky splácet po dobu delší než 30 dnů po splatnosti. Důležitou podmínkou je také poctivý záměr dlužníka, který musí být schopen prokázat, že má skutečnou snahu své dluhy řešit a splácet. Soud posuzuje také dlužníkův přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení.
V rámci oddlužení formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty musí dlužník být schopen během 5 let uhradit alespoň 30 % svých dluhů nezajištěným věřitelům. Existuje však také možnost splnění oddlužení už po 3 letech, pokud dlužník v této době uhradí alespoň 60 % svých závazků. Pro starobní důchodce, invalidní důchodce druhého a třetího stupně a dlužníky, kteří své dluhy získali z větší části před 18. rokem života, platí mírnější podmínky.
Dlužník nesmí mít v posledních 10 letech pravomocně zrušené oddlužení pro nesplnění podmínek nebo zamítnutý návrh na povolení oddlužení. Rovněž nesmí být v posledních 5 letech pravomocně odsouzen za trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy. Důležitým aspektem je také skutečnost, že dlužník nesmí sledovat nepoctivý záměr, například úmyslně se zadlužovat s vědomím, že dluhy nebude schopen splácet.
Pro úspěšné schválení oddlužení je nezbytné předložit kompletní a správně vyplněný návrh na povolení oddlužení včetně všech požadovaných příloh. Mezi povinné přílohy patří seznam majetku, seznam závazků, listiny dokládající příjmy za poslední 3 roky a očekávané příjmy v následujících 5 letech. Dlužník musí také doložit všechny své pracovní smlouvy, případně důchodové výměry či jiné doklady o příjmech.

V případě, že dlužník vlastní nemovitost nebo jiný hodnotný majetek, musí počítat s tím, že tento majetek může být v rámci oddlužení zpeněžen ve prospěch věřitelů. Výjimku tvoří majetek, který slouží k zajištění pohledávek zajištěných věřitelů, nebo majetek nepostižitelný v exekuci. Pro schválení oddlužení je také důležité, aby dlužník měl stabilní příjem, který mu umožní pravidelně splácet stanovené měsíční splátky.
Povinné odvody z příjmu při insolvenci
V rámci insolvence je třeba počítat s několika povinnými odvody z příjmu dlužníka, které významně ovlivňují celkovou částku určenou k úhradě závazků. Od 1. července 2023 činí minimální měsíční splátka v oddlužení 2.200 Kč. Tato částka představuje základní hranici, pod kterou by neměla měsíční úhrada klesnout, aby bylo oddlužení schváleno a mohlo úspěšně probíhat.
Parametr | 2023 | 2022 |
---|---|---|
Minimální měsíční splátka | 2.200 Kč | 1.892 Kč |
Nezabavitelná částka na dlužníka | 13.638 Kč | 11.762 Kč |
Minimální splacení pohledávek | 30% | 30% |
Doba splácení | 5 let | 5 let |
Při výpočtu srážek ze mzdy se nejprve odečítá nezabavitelná částka, která chrání základní životní potřeby dlužníka a jeho rodiny. V roce 2023 činí základní nezabavitelná částka pro jednotlivce 10.815,33 Kč. Pokud dlužník vyživuje další osoby, připočítává se za každou vyživovanou osobu další nezabavitelná částka ve výši 2.703,83 Kč. Z částky přesahující nezabavitelné minimum se následně provádí srážky.
Důležitou součástí povinných odvodů je odměna insolvenčního správce, která v roce 2023 činí 1.089 Kč měsíčně včetně DPH. Tato částka musí být hrazena pravidelně, aby mohl insolvenční správce vykonávat svoji činnost a dohlížet na průběh oddlužení. V případě společného oddlužení manželů se odměna navyšuje na 1.634 Kč měsíčně včetně DPH.
Z čisté mzdy dlužníka se dále odvádí záloha na plnění splátkového kalendáře, která musí pokrýt minimální splátku. Po odečtení odměny insolvenčního správce musí zbýt dostatečná částka na uspokojení věřitelů. Minimální míra uspokojení nezajištěných věřitelů není zákonem stanovena, nicméně dlužník musí vynaložit veškeré úsilí k co nejvyššímu uspokojení pohledávek.
V případě, že dlužník má nepravidelné nebo nízké příjmy, může využít institut darovací smlouvy, kdy třetí osoba poskytuje pravidelný finanční dar na dorovnání minimální splátky. Tento dar musí být smluvně zajištěn a schválen insolvenčním soudem. Celková výše darů musí pokrýt rozdíl mezi skutečnými příjmy dlužníka a požadovanou minimální splátkou 2.200 Kč měsíčně.
Při výpočtu povinných odvodů je nutné zohlednit také případné exekuční srážky, které mají přednost před insolvenčními srážkami. Pokud má dlužník další příjmy mimo mzdu, například z brigád nebo pronájmu, musí je také zahrnout do splátkového kalendáře. Tyto mimořádné příjmy se započítávají v plné výši nad rámec běžných splátek a přispívají k rychlejšímu uspokojení věřitelů.
Insolvenční soud pravidelně kontroluje plnění splátkového kalendáře a dodržování stanovených podmínek. V případě, že dlužník není schopen hradit minimální splátku po dobu delší než 3 měsíce, může dojít ke zrušení schváleného oddlužení. Proto je důležité pečlivě zvážit své finanční možnosti již před podáním návrhu na oddlužení a případně zajistit dodatečné zdroje příjmů.
Možnosti snížení minimální splátky v insolvenci
Dlužníci v insolvenci mají několik možností, jak snížit minimální splátku, která od roku 2023 činí 2.200 Kč měsíčně. Tato částka představuje nezabavitelné minimum, které musí být věřitelům pravidelně spláceno. Existuje však několik zákonných způsobů, jak lze tuto částku upravit ve prospěch dlužníka.
Jednou z hlavních možností je požádat insolvenčního správce a soud o snížení měsíční splátky až o 25%. Tento krok je možný v případě, že dlužník prokáže závažné důvody, které mu brání splácet plnou výši minimální splátky. Mezi tyto důvody patří například dlouhodobá nemoc, ztráta zaměstnání bez vlastního zavinění, nebo péče o nezletilé děti či nemohoucí členy rodiny.
Další možností je prokázání zvýšených životních nákladů, které mohou zahrnovat nadstandardní výdaje na léky, speciální dietní stravování ze zdravotních důvodů, nebo vysoké náklady na dojíždění do zaměstnání. V těchto případech je nutné doložit relevantní dokumentaci, jako jsou lékařské zprávy, potvrzení o výdajích za léky nebo doklady o nákladech na dopravu.

Významnou roli hraje také institut společného oddlužení manželů. V případě, že do insolvence vstoupí oba manželé současně, mohou požádat o společné oddlužení, kde minimální splátka činí 3.300 Kč měsíčně pro oba manžele dohromady, což představuje výraznou úsporu oproti individuálnímu oddlužení.
V případě seniorů nebo osob se zdravotním postižením existuje možnost využít zvláštního režimu oddlužení, kde může být minimální splátka upravena s ohledem na jejich specifickou situaci. Důchodci nad 70 let nebo osoby s invaliditou druhého či třetího stupně mohou dosáhnout na mírnější podmínky splácení.
Důležitým faktorem je také aktivní přístup dlužníka k řešení své situace. Pravidelná komunikace s insolvenčním správcem a včasné informování o změnách v příjmech či životní situaci mohou pomoci předejít problémům s plněním splátkového kalendáře. Insolvenční správce může v odůvodněných případech navrhnout soudu úpravu splátkového kalendáře.
Je třeba zdůraznit, že jakékoliv snížení minimální splátky musí být řádně odůvodněno a podloženo důkazy. Soud při rozhodování o snížení splátky přihlíží k celkové situaci dlužníka, jeho snaze řešit svou finanční situaci a k zájmům věřitelů. Snížení splátky není nárokové a závisí na individuálním posouzení každého případu.
V roce 2023 je také možné využít ustanovení o mimořádných okolnostech souvisejících s ekonomickou situací, kdy může být zohledněn dopad inflace a rostoucích životních nákladů na schopnost dlužníka splácet stanovené minimum. Tato možnost však vyžaduje detailní dokumentaci a prokázání přímé souvislosti mezi zvýšenými náklady a neschopností hradit původně stanovenou splátku.
Důsledky neplnění minimální splátky insolvence
Neplnění minimální splátky v oddlužení může mít pro dlužníka velmi závažné následky. V roce 2023 je stanovena minimální měsíční splátka na 2200 Kč, přičemž tato částka musí být pravidelně hrazena insolvenčnímu správci. Pokud dlužník tuto povinnost neplní, může to vést k několika nepříjemným scénářům. Insolvenční správce je ze zákona povinen informovat insolvenční soud o jakémkoliv prodlení či výpadku v platbách.
V první řadě může soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitele zrušit schválené oddlužení. To znamená, že dlužník přijde o ochranu před exekucemi a věřiteli, kterou mu poskytovalo oddlužení. Všechny jeho dluhy se vrátí do původní výše a věřitelé mohou opět požadovat jejich úhradu včetně navýšení o úroky a penále. V takovém případě se dlužník dostává do ještě složitější situace než před vstupem do insolvence.
Dalším důsledkem může být přeměna oddlužení plněním splátkového kalendáře na konkurz. V tomto případě by došlo k prodeji majetku dlužníka a rozdělení výtěžku mezi věřitele. To může znamenat ztrátu bydlení a dalšího hodnotného majetku. Navíc po skončení konkurzu nedojde k osvobození od zbytku dluhů, jako by tomu bylo v případě úspěšného oddlužení.
Je důležité si uvědomit, že v roce 2023 existují určité možnosti, jak řešit dočasnou neschopnost splácet minimální splátku. Dlužník může požádat soud o přerušení oddlužení až na jeden rok, pokud se dostal do obtížné životní situace, kterou nezavinil (například dlouhodobá nemoc nebo ztráta zaměstnání). Musí však tuto situaci aktivně řešit a komunikovat jak se správcem, tak se soudem.
Insolvenční správce může také v určitých případech navrhnout úpravu splátkového kalendáře, pokud se prokáže, že dlužník není schopen plnit stanovené splátky z objektivních důvodů. To však neznamená, že by se dlužník mohl vyhnout placení minimální splátky bez závažného důvodu. Každé snížení splátky musí být řádně odůvodněno a podloženo relevantními doklady.
V případě opakovaného neplnění splátek může soud také přistoupit k přísnějším opatřením, jako je například nařízení srážek přímo ze mzdy dlužníka nebo stanovení povinnosti prodat část majetku. Tyto kroky mají zajistit, že věřitelé dostanou alespoň minimální zákonem stanovené plnění. Proto je naprosto zásadní, aby dlužník bral své povinnosti vážně a v případě problémů se splácením okamžitě kontaktoval svého insolvenčního správce a hledal řešení dříve, než dojde k závažnému porušení podmínek oddlužení.
Doba trvání oddlužení při minimální splátce
Při oddlužení formou splátkového kalendáře se srážkami ze mzdy je důležité pochopit, jak dlouho bude celý proces trvat v případě minimální splátky. Od roku 2023 platí, že dlužník může projít oddlužením již za 3 roky, pokud splatí alespoň 60 % svých závazků. Pokud však dlužník není schopen uhradit více než minimální splátku, bude proces oddlužení trvat standardně 5 let.
Minimální splátka v insolvenci představuje částku, která musí být měsíčně odváděna insolvenčnímu správci a následně rozdělena mezi věřitele. V roce 2023 se minimální splátka vypočítává z čisté mzdy dlužníka tak, aby mu zůstalo nezabavitelné minimum na živobytí plus případné další nezabavitelné částky na vyživované osoby. Je důležité si uvědomit, že při minimální splátce není garantováno splacení určitého procenta dluhů, ale rozhodující je poctivé úsilí dlužníka po celou dobu oddlužení.

Pokud se dlužník rozhodne pro minimální splátku, musí počítat s tím, že oddlužení potrvá celých 5 let. Během této doby musí pravidelně odvádět stanovenou částku a spolupracovat s insolvenčním správcem. Soud může oddlužení ukončit i v případě, že dlužník uhradí méně než 30 % svých závazků, pokud prokáže, že vynaložil veškeré úsilí k jejich splacení. To znamená, že i při minimální splátce je možné dosáhnout oddlužení, ale je nutné dodržovat všechny povinnosti a podmínky stanovené soudem.
V praxi to znamená, že dlužník musí být zaměstnaný nebo mít jiný pravidelný příjem, ze kterého lze provádět srážky. Výše srážky se vypočítává podle tabulek nezabavitelného minima, které se každoročně aktualizují. Pro rok 2023 je základní nezabavitelná částka stanovena tak, aby pokryla základní životní potřeby dlužníka a jeho rodiny. Vše nad tuto částku podléhá srážkám pro účely oddlužení.
Je třeba zdůraznit, že během celého procesu oddlužení musí dlužník aktivně spolupracovat s insolvenčním správcem, informovat ho o všech změnách v příjmech a majetkových poměrech. Nesmí si brát nové půjčky ani závazky a musí vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost. Pokud by dlužník získal v průběhu oddlužení mimořádný příjem (například dědictví nebo dar), musí ho použít na úhradu pohledávek věřitelů nad rámec stanovených splátek.
Při minimální splátce je také důležité počítat s tím, že insolvenční správce si účtuje měsíční odměnu a náhradu hotových výdajů, které jsou hrazeny přednostně z měsíční splátky. Teprve zbývající část je rozdělena mezi přihlášené věřitele podle poměru jejich pohledávek. Proto je skutečná částka, která jde na úhradu dluhů, nižší než celková výše srážky ze mzdy.
Publikováno: 16. 06. 2025
Kategorie: Finance