Mimóza citlivá (Mimosa pudica) je fascinující rostlina, která pochází z tropických oblastí Jižní a Střední Ameriky. Tato jedinečná rostlina je známá svou schopností reagovat na dotek složením svých lístků, což je vlastnost, která jí vysloužila přezdívku stydlivá rostlina nebo citlivka. Dorůstá výšky 20 až 60 centimetrů a její stonky jsou pokryty jemnými trny, které slouží jako ochrana před býložravci.
Listy mimózy jsou složené, dvakrát zpeřené a mají světle zelenou barvu. Každý list se skládá z mnoha drobných lístků, které se při podráždění rychle složí k sobě. Tento obranný mechanismus rostlina využívá nejen při mechanickém podráždění, ale také při prudkých změnách teploty nebo při silném větru. Květy mimózy jsou drobné, kulovité a mají růžovo-fialovou barvu. Objevují se v letních měsících a jsou uspořádány v květenstvích připomínajících pompony.
Mimóza je teplomilná rostlina, která vyžaduje teploty mezi 20 až 30 stupni Celsia. V našich podmínkách ji lze pěstovat jako pokojovou rostlinu nebo v létě umístit na chráněné místo na zahradě. Důležité je zajistit rostlině dostatek světla, ale ne přímé polední slunce, které by mohlo spálit její jemné listy. Substrát by měl být lehký, vzdušný a dobře propustný, ideální je směs zahradnického substrátu s perlitem nebo pískem.
Zálivka je pro mimózu klíčová - půda by měla být stále mírně vlhká, ale nikdy ne přemokřená. Přelití může vést k uhnití kořenů a následnému úhynu rostliny. V období vegetace, od jara do podzimu, je vhodné rostlinu pravidelně přihnojovat univerzálním hnojivem pro pokojové rostliny každé dva až tři týdny. V zimním období zálivku i hnojení omezujeme.
Rozmnožování mimózy je možné několika způsoby. Nejčastěji se množí semeny, která před výsevem namáčíme v teplé vodě po dobu 24 hodin. Výsev provádíme na jaře do lehkého substrátu při teplotě okolo 25 stupňů Celsia. Semena klíčí relativně rychle, obvykle během 7-14 dnů. Méně častým způsobem množení jsou řízky, které se odebírají v létě.
Mimóza může být náchylná na některé choroby a škůdce. Nejčastěji ji napadají mšice, svilušky nebo třásněnky. Při vysoké vzdušné vlhkosti může dojít k napadení houbovými chorobami. Prevencí je dobrá cirkulace vzduchu kolem rostliny a nepřelévání. Rostlina také může reagovat na nevhodné podmínky opadáváním listů nebo zpomalením růstu. V takovém případě je třeba zkontrolovat podmínky pěstování a upravit je podle potřeb rostliny.
Přestože je péče o mimózu náročnější než u běžných pokojových rostlin, její fascinující schopnost reagovat na podněty z okolí z ní dělá velmi atraktivní rostlinu pro pěstování. Je oblíbená nejen mezi dospělými, ale především u dětí, které rády pozorují její rychlé reakce na dotek.
Vhodné podmínky pro pěstování
Pro úspěšné pěstování mimózy je naprosto zásadní zajistit optimální světelné podmínky. Tato rostlina miluje přímé sluneční záření a nejlépe se jí daří na jižně orientovaných místech, kde může přijímat dostatek světla po většinu dne. V létě je však vhodné ji mírně přistínit během nejprudšího poledního slunce, aby nedošlo k popálení jemných lístků.
Teplota představuje další klíčový faktor pro zdárný růst mimózy. Ideální teplota pro její pěstování se pohybuje mezi 18 až 25 stupni Celsia. V zimním období by teplota neměla klesnout pod 15 stupňů, přičemž optimální je udržovat ji kolem 18 stupňů. Mimóza je citlivá na chlad a mráz, proto je nutné ji na zimu přemístit do interiéru nebo zimní zahrady.
Půdní podmínky hrají významnou roli v prosperitě této rostliny. Mimóza vyžaduje lehkou, dobře propustnou půdu s mírně kyselým až neutrálním pH. Ideální je směs zahradnického substrátu s přídavkem perlitu nebo hrubého písku, která zajistí dostatečnou drenáž. Důležité je, aby půda nikdy nezůstávala přemokřená, jelikož přemokření může vést k hnilobě kořenů.
Zálivka vyžaduje zvláštní pozornost, protože mimóza je na množství vody poměrně náročná. V období aktivního růstu, tedy od jara do podzimu, potřebuje pravidelnou a vydatnou zálivku. Substrát by měl být stále mírně vlhký, nikdy však přemokřený. V zimním období zálivku výrazně omezujeme, ale nikdy nenecháme substrát zcela vyschnout.
Vzdušná vlhkost představuje další důležitý aspekt pěstování. Mimóza preferuje vyšší vzdušnou vlhkost, ideálně kolem 60-70%. Toho lze dosáhnout pravidelným rosením listů nebo umístěním nádoby s vodou v blízkosti rostliny. V zimním období, kdy je vzduch v vytápěných místnostech suchý, je třeba věnovat zvlášť pozornost zvyšování vzdušné vlhkosti.
Pravidelné přihnojování je nezbytné pro bohatý růst a kvetení. Během vegetačního období, od března do září, je vhodné přihnojovat každé dva týdny hnojivem s vyšším obsahem dusíku. Na podzim a v zimě hnojení zcela vynecháváme, aby rostlina mohla projít obdobím vegetačního klidu.
Pro zajištění kompaktního růstu je důležité pravidelné zaštipování mladých výhonů. Toto opatření podporuje větvení rostliny a tvorbu hustějšího habitu. Řez provádíme na jaře před začátkem nové vegetační sezóny, přičemž odstraňujeme poškozené nebo přestárlé větve. Mimóza také dobře reaguje na každoroční přesazování do většího květináče, které by mělo probíhat na začátku jara před započetím nového růstu.
Výběr správné půdy a substrátu
Pro úspěšné pěstování mimózy je naprosto zásadní výběr vhodného substrátu a půdy, který významně ovlivňuje její růst a celkovou vitalitu. Mimóza preferuje lehké, dobře propustné půdy s mírně kyselým až neutrálním pH v rozmezí 5,5 až 7,0. Ideální základ tvoří kvalitní zahradnický substrát, který je třeba obohatit o další složky pro dosažení optimální struktury.
Základem správného substrátu je směs běžné zahradnické zeminy, rašeliny a hrubšího písku v poměru přibližně 2:1:1. Tato kombinace zajišťuje dostatečnou vzdušnost a zároveň schopnost zadržovat vláhu, což je pro mimózu klíčové. Do směsi je vhodné přidat také menší množství perlitu nebo keramzitu, které ještě více zlepší provzdušnění a zabrání přílišnému zadržování vody.
Velmi důležitým aspektem je dostatečná drenáž na dně nádoby. Na dno květináče je nutné umístit vrstvu hrubšího materiálu, nejlépe keramzitu nebo štěrku, v tloušťce alespoň 3-4 centimetry. Tato drenážní vrstva efektivně odvádí přebytečnou vodu a zabraňuje zahnívání kořenového systému, na což je mimóza velmi citlivá.
Pro optimální růst je vhodné do substrátu přimíchat také dlouhodobě působící hnojivo, které zajistí postupné uvolňování živin. Mimóza ocení zejména hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, které podporují tvorbu květů a celkovou odolnost rostliny. Je však třeba být opatrný s množstvím dusíku, jehož nadbytek může vést k přebujelému růstu na úkor kvetení.
Při přesazování, které by mělo probíhat každé 2-3 roky na jaře, je důležité připravit čerstvý substrát stejného složení. Starý substrát nikdy nepoužíváme opakovaně, protože může obsahovat škodlivé mikroorganismy a vyčerpané živiny. Nová nádoba by měla být pouze o málo větší než původní, protože mimóza preferuje spíše těsnější prostředí pro své kořeny.
V případě pěstování mimózy ve venkovním prostředí je třeba věnovat zvláštní pozornost přípravě půdy na stanovišti. Původní zeminu je vhodné vylepšit přidáním kompostu, rašeliny a hrubšího písku. Důležité je zajistit dobré odvodnění celého prostoru, například vytvořením mírně vyvýšeného záhonu nebo přidáním drenážní vrstvy pod výsadbovou jámu.
Kvalita substrátu se projevuje na celkovém vzhledu rostliny - při správné volbě půdy má mimóza sytě zelené, lesklé listy a bohatě kvete. Naopak nevhodný substrát se projeví žloutnutím listů, opadáváním a celkovým chřadnutím rostliny. Proto je lepší věnovat přípravě půdy dostatek času a pozornosti, než později řešit problémy způsobené nevhodným substrátem.
Zálivka a vlhkost vzduchu
Mimóza vyžaduje specifický přístup k zálivce, přičemž je důležité najít správnou rovnováhu mezi dostatečnou vlhkostí a rizikem přemokření. Během vegetačního období, které trvá od jara do podzimu, vyžaduje mimóza pravidelnou, ale umírněnou zálivku. Substrát by měl být stále mírně vlhký, nikdy však přemokřený. Před každou další zálivkou je nezbytné nechat vrchní vrstvu substrátu mírně proschnout, což lze snadno ověřit prstem. Pokud je zemina na povrchu suchá, ale ve spodní části ještě vlhká, s další zálivkou je vhodné počkat.
V letních měsících, zejména když teploty přesahují 25°C, je vhodné zvýšit frekvenci zálivky na 2-3krát týdně. Voda by měla mít pokojovou teplotu a ideálně by měla být odstátá, aby se eliminoval obsah chloru. Při zálivce je důležité vyvarovat se smáčení listů, které by mohlo vést k rozvoji houbových chorob. Vodu aplikujeme přímo ke kořenovému systému, nejlépe do podmisky.
V zimním období, kdy rostlina prochází obdobím vegetačního klidu, výrazně omezujeme zálivku na minimum. Zálivku provádíme pouze tehdy, když substrát zcela vyschne, což může být jednou za 10-14 dní. Přemokření v zimě je jednou z nejčastějších příčin úhynu mimózy, proto je lepší rostlinu mírně podsušit než přelít.
Co se týče vzdušné vlhkosti, mimóza preferuje středně vlhké prostředí. Optimální hodnoty vzdušné vlhkosti se pohybují mezi 50-60%. V bytových podmínkách, zejména v zimním období kdy topíme, je často vzduch příliš suchý. V takovém případě je vhodné zvýšit vlhkost vzduchu rosením okolí rostliny, nikoli přímo na listy. Můžeme také využít zvlhčovač vzduchu nebo umístit nádobu s vodou v blízkosti rostliny.
Během horkých letních dnů je vhodné zajistit mimóze dodatečnou vzdušnou vlhkost pomocí vlhkých oblázků nebo keramzitu v podmisce. Rostlina ocení pravidelné mlžení okolního vzduchu, které provádíme ráno, aby listy do večera stihly oschnout. V případě umístění mimózy na terase či balkóně během léta je třeba počítat s častější zálivkou kvůli rychlejšímu vysychání substrátu.
Při pěstování v nádobě je zásadní zajistit dobrý odtok přebytečné vody. Na dně květináče by měla být vrstva drenáže z keramzitu nebo hrubého štěrku. Substrát by měl být propustný, ideálně s přídavkem perlitu nebo hrubého písku, který zajistí lepší odvod vody a provzdušnění kořenového systému. Pravidelná kontrola odtokových otvorů a jejich případné čištění je součástí správné péče o mimózu.
Mimóza je jako citlivá duše, potřebuje lásku, ochranu před mrazem a jemnou péči. Když jí to vše dáš, odmění tě záplavou žlutých květů, které rozzáří i ten nejsmutnější den.
Květoslava Hrušková
Teplota a světlo pro růst
Mimóza potřebuje pro svůj optimální růst specifické podmínky, přičemž teplota a světlo hrají naprosto klíčovou roli. Ideální teplota pro pěstování mimózy se pohybuje mezi 18 až 25 stupni Celsia během vegetačního období. V zimním období je důležité zajistit, aby teplota neklesla pod 10 stupňů Celsia, protože mimóza je citlivá na chlad a mráz. Pokud by teplota klesla pod tuto hranici, rostlina by mohla začít shazovat listy a v extrémních případech by mohlo dojít k jejímu úhynu.
| Parametr |
Pěstování mimózy |
| Optimální teplota |
15-25°C |
| Zálivka |
Pravidelná, nepřemokřovat |
| Světlo |
Jasné, rozptýlené |
| Zemina |
Propustná, lehce kyselá |
| Doba květu |
Únor-březen |
| Přezimování |
5-10°C |
| Hnojení |
Březen-září |
| Množení |
Semeny na jaře |
Co se týče světla, mimóza vyžaduje velmi světlé stanoviště s dostatkem přímého slunečního svitu. Nejlépe se jí daří na východních nebo jižních okenních parapetech, kde může přijímat ranní a dopolední slunce. V letních měsících je však nutné dávat pozor na příliš intenzivní polední slunce, které by mohlo způsobit popálení listů. V takovém případě je vhodné rostlinu lehce zastínit pomocí záclony nebo speciální stínící textilie.
Během zimního období, kdy je přirozené světlo omezené, může být prospěšné doplňkové osvětlení pomocí speciálních pěstebních LED lamp. Mimóza potřebuje minimálně 6 hodin přímého světla denně, aby mohla dobře prospívat a vytvářet své charakteristické žluté květy. Nedostatek světla se projevuje prodlužováním výhonů, které jsou slabé a vytáhlé, rostlina ztrácí svůj kompaktní tvar a může docházet k opadávání listů.
V přirozeném prostředí roste mimóza v subtropických oblastech, kde je vystavena velkému množství světla a tepla. Proto je při pěstování v našich podmínkách důležité co nejvíce napodobit tyto přirozené podmínky. V létě je možné mimózu umístit na balkón nebo terasu, kde bude mít dostatek světla a čerstvého vzduchu. Je však nutné ji chránit před silným větrem, který by mohl poškodit její jemné listy a květy.
Teplota a světlo také významně ovlivňují tvorbu květů. Pro bohaté kvetení je důležité dodržet období zimního klidu, kdy by teplota měla být nižší (kolem 15 stupňů Celsia) a zálivka by měla být omezena. Toto období by mělo trvat přibližně dva měsíce. Po jeho skončení, když se teplota opět zvýší a prodlouží se den, začne mimóza vytvářet květní poupata.
Je také důležité zmínit, že náhlé změny teploty nebo přemístění rostliny z tepla do chladu mohou způsobit šok, který se projeví opadáváním listů. Proto je nutné všechny změny provádět postupně a pozvolna. Mimóza by také neměla být vystavena průvanu, který vzniká například při větrání místnosti nebo v blízkosti klimatizace. Takové podmínky by mohly vést k poškození rostliny a omezení její vitality.
Přesazování a množení mimózy
Mimózu je nejlepší přesazovat na jaře, ideálně v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná svůj aktivní růst. Při přesazování je nutné postupovat velmi opatrně, protože kořenový systém mimózy je citlivý na jakékoliv poškození. Nový květináč by měl být pouze o něco málo větší než původní, přibližně o 2-3 centimetry v průměru. Příliš velký květináč může způsobit přemokření substrátu a následné zahnívání kořenů.
Pro úspěšné přesazení je klíčová volba správného substrátu. Nejvhodnější je lehká, vzdušná zemina s dobrou drenáží. Můžeme použít směs běžného zahradnického substrátu s perlitem a hrubším pískem v poměru 2:1:1. Na dno květináče je nezbytné umístit drenážní vrstvu z keramzitu nebo štěrku, která zajistí dobrý odtok přebytečné vody.
Množení mimózy lze provádět několika způsoby, přičemž nejúspěšnější je výsev semen a řízkování. Semena mimózy před výsevem namočíme na 24 hodin do vlažné vody, což urychlí jejich klíčení. Vyséváme je do vlhkého substrátu v období od února do března, přičemž optimální teplota pro klíčení je kolem 20-22 °C. Mladé semenáčky začnou vyrůstat přibližně po 2-3 týdnech.
Řízkování provádíme v létě, nejlépe v červenci nebo srpnu. Vybíráme mladé, zdravé výhony dlouhé asi 10-15 centimetrů. Řízky seřízneme těsně pod uzlem a odstraníme spodní listy. Před zasazením je vhodné namočit spodní část řízku do stimulátoru zakořeňování. Řízky zasadíme do směsi rašeliny a písku, udržujeme je ve vlhku a teple, ideálně pod průhledným poklopem, který vytvoří skleníkový efekt.
Pro podporu zakořenění je důležité udržovat stabilní teplotu okolo 22-25 °C a vysokou vzdušnou vlhkost. Nové kořeny se obvykle vytvoří během 4-6 týdnů. Po zakořenění řízky postupně otužujeme snižováním vlhkosti a odstraněním poklopu. Mladé rostlinky přesazujeme do samostatných květináčů až po vytvoření dostatečného kořenového systému.
Při množení i přesazování je důležité pamatovat na to, že mimóza potřebuje dostatek světla, ale ne přímé polední slunce. Mladé rostliny jsou zvláště citlivé na přemokření, proto zaléváme opatrně a vždy kontrolujeme vlhkost substrátu. V prvních týdnech po přesazení nebo zakořenění řízků omezíme hnojení, abychom nepoškodili jemné kořeny. S pravidelným hnojením začínáme až po viditelném růstu nových výhonů, používáme hnojivo s vyšším obsahem draslíku a fosforu pro podporu kvetení.
Hnojení během vegetačního období
Správná výživa mimózy během vegetačního období je naprosto klíčová pro její zdravý růst a bohaté kvetení. Od jara do podzimu je nutné rostlinu pravidelně přihnojovat každé dva až tři týdny. Nejvhodnější jsou komplexní hnojiva s vyváženým poměrem živin, přičemž mimóza obzvláště dobře reaguje na hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu, které podporují tvorbu květů a celkovou vitalitu rostliny.
V období aktivního růstu, které začíná obvykle v březnu nebo dubnu, je vhodné začít s hnojením pomocí univerzálního tekutého hnojiva pro pokojové rostliny v poloviční koncentraci. Toto základní hnojení postupně zvyšujeme na plnou dávku doporučenou výrobcem. Mimóza je poměrně náročná na živiny, proto je důležité nepodcenit pravidelnost hnojení, ale zároveň nepřehnojit, což by mohlo vést k poškození kořenového systému.
V letních měsících, kdy je růst nejintenzivnější, můžeme přejít na speciální hnojiva určená pro kvetoucí rostliny. Velmi důležité je v tomto období sledovat reakci rostliny na hnojení - pokud listy začnou žloutnout nebo opadávat, je třeba okamžitě snížit dávky hnojiva. Naopak, pokud rostlina prospívá a tvoří nové výhony, můžeme pokračovat v nastaveném režimu hnojení.
Na podzim, přibližně od září, začínáme s hnojením postupně ustávat. Dávky hnojiva snižujeme na polovinu a prodlužujeme intervaly mezi jednotlivými aplikacemi. Toto období je důležité pro správnou přípravu rostliny na zimní období klidu. V zimě, kdy teploty klesají a růst se zpomaluje, hnojení zcela vynecháváme, abychom rostlinu nestresovali nadměrným přísunem živin.
Pro optimální výsledky je vhodné střídat různé typy hnojiv, například kombinovat tekutá hnojiva s pomalu se uvolňujícími hnojivy ve formě tyčinek nebo granulí. Mimóza velmi dobře reaguje na organická hnojiva, jako jsou výluhy z kompostu nebo speciální rostlinné výluhy. Tyto přírodní preparáty poskytují rostlině kromě základních živin také široké spektrum mikroelementů a podpůrných látek.
Při hnojení je třeba brát v úvahu také kvalitu substrátu a četnost zálivky. Častější zálivka může vést k rychlejšímu vyplavování živin, proto je v takovém případě nutné přizpůsobit frekvenci hnojení. Důležité je také sledovat pH substrátu, které by se mělo pohybovat v mírně kyselé až neutrální oblasti, ideálně mezi hodnotami 6,0 až 7,0. Při výrazných odchylkách pH může docházet k problémům s příjmem živin, i když je hnojení samo o sobě správné.
Ochrana před škůdci a nemocemi
Mimóza může být napadena různými škůdci a chorobami, proto je důležité věnovat její ochraně náležitou pozornost. Mezi nejčastější škůdce patří především mšice, které napadají mladé výhonky a listy. Tyto malé zelené či černé savé organismy způsobují deformaci listů a zpomalují růst rostliny. Při jejich výskytu je vhodné použít přírodní postřik z kopřiv nebo výluh z pelyňku, případně lze sáhnout po speciálních insekticidních přípravcích určených pro okrasné rostliny.
Dalším významným problémem může být výskyt svilušek, které se projevují tvorbou jemných pavučinek na spodní straně listů. Při silném napadení dochází k žloutnutí a následnému opadávání listů. V tomto případě je nutné zvýšit vzdušnou vlhkost kolem rostliny a pravidelně rosit listy, což přirozeně omezuje výskyt těchto roztočů. V závažnějších případech je možné aplikovat akaricidní přípravky.
Mimóza je také náchylná na různé houbové choroby, zejména když je pěstována v příliš vlhkém prostředí. Padlí se projevuje bělavým povlakem na listech a může způsobit jejich předčasné opadávání. Prevencí je zajištění dobré cirkulace vzduchu kolem rostliny a vyvarování se přelévání. Při výskytu padlí je účinné použití fungicidních přípravků nebo přírodního postřiku z jedlé sody rozpuštěné ve vodě.
V zimním období je třeba věnovat zvýšenou pozornost prevenci proti plísním. Rostlinu umístíme na světlé místo s dobrou ventilací a zálivku omezíme na minimum. Přemokření substrátu v kombinaci s chladnem může vést k rozvoji kořenové hniloby, která je pro mimózu často fatální. Při prvních příznacích, jako je vadnutí listů a černání stonků u země, je nutné rostlinu přesadit do čerstvého substrátu a odstranit všechny napadené části.
Pravidelná kontrola rostliny je základem úspěšné prevence. Doporučuje se prohlížet spodní stranu listů, kde se často první příznaky napadení objevují. Důležitá je také pravidelná údržba, jako je odstraňování suchých a poškozených listů, které mohou být zdrojem infekce. V případě pěstování mimózy ve venkovním prostředí je třeba ji chránit před slimáky, kteří mohou poškozovat mladé výhonky a listy. Vhodné je použití ekologických bariér nebo návnad.
Při použití jakýchkoliv ochranných prostředků je důležité dodržovat doporučené dávkování a aplikovat je v době, kdy rostlina není vystavena přímému slunci. Preventivní opatření, jako je správná zálivka, dostatečná vzdušná vlhkost a vhodné umístění rostliny, jsou často účinnější než následné léčení již vzniklých problémů. V případě nejistoty ohledně zdravotního stavu mimózy je vždy lepší konzultovat situaci s odborníkem nebo zkušeným pěstitelem.
Řez a tvarování rostliny
Mimóza vyžaduje pravidelnou péči v podobě řezu a tvarování, aby si zachovala svůj půvabný vzhled a optimální velikost. Hlavní řez provádíme na jaře před začátkem vegetačního období, kdy odstraňujeme poškozené, suché nebo nemocné větve. Při řezu je důležité používat ostré a čisté nástroje, abychom minimalizovali riziko infekce a zajistili čistý řez bez třepení.
Mladé rostliny mimózy je vhodné tvarovat již od raného věku, aby se vytvořila pevná a dobře větvená korunka. Zaštipováním vrcholových výhonů podpoříme bohatší větvení a kompaktnější růst. Tento proces je třeba provádět opatrně a s rozvahou, protože příliš radikální řez může rostlinu oslabit nebo dokonce poškodit. U starších exemplářů se zaměřujeme především na udržovací řez, který spočívá v odstranění překřížených větví a prosvětlení koruny.
Během vegetačního období můžeme průběžně odstraňovat odkvetlá květenství, což podpoří tvorbu nových květů a zabrání plýtvání energie rostliny na tvorbu semen. Při pěstování mimózy v nádobě je zvláště důležité kontrolovat velikost rostliny, aby nepřerostla prostor, který má k dispozici. Pravidelným tvarováním můžeme docílit kompaktního keře nebo malého stromku, který bude ozdobou každého interiéru či zimní zahrady.
V případě, že mimóza příliš vyrostla nebo se stala nevyváženou, můžeme přistoupit k radikálnějšímu řezu. Takový zásah je nejlepší provést na začátku jara, kdy má rostlina nejvíce energie pro regeneraci. Větve můžeme zkrátit až o třetinu jejich délky, přičemž řez vedeme šikmo nad pupenem směřujícím ven z koruny. Po radikálním řezu je důležité poskytnout rostlině optimální podmínky pro regeneraci - dostatek světla, přiměřenou zálivku a případně i lehké přihnojení.
Při tvarování mimózy musíme brát v úvahu její přirozený růstový habitus. Snažíme se zachovat její přirozenou eleganci a vzdušnost, která je pro tento druh charakteristická. Příliš těsné nebo nepřirozené tvarování může narušit její estetickou hodnotu. Je také důležité pamatovat na to, že mimóza reaguje na řez tvorbou nových výhonů, které mohou být zpočátku velmi bujné. Proto je vhodné počítat s určitou rezervou v prostoru, který rostlině vymezíme.
Pravidelná péče o tvar rostliny zahrnuje také odstraňování kořenových a kmínkových výmladků, které mohou narušovat celkový vzhled rostliny. Tyto výhonky odstraňujeme co nejblíže u jejich základu, aby se minimalizovala pravděpodobnost jejich opětovného růstu. Po každém řezu je vhodné ošetřit větší rány stromovým balzámem, který zabrání vstupu patogenů a urychlí hojení poraněných míst.
Zimní péče a zazimování
Mimóza je rostlina, která potřebuje v našich klimatických podmínkách důkladnou zimní ochranu, protože není zcela mrazuvzdorná. Přezimování mimózy je klíčovým faktorem pro její úspěšné pěstování v České republice. Již při poklesu teplot pod 5 °C je nutné začít s přípravou na zimní období. Rostlinu pěstovanou v nádobě přeneseme do bezmrazé místnosti, ideálně do zimní zahrady nebo světlého skleníku, kde teplota neklesá pod 5-10 °C.
Během zimního období výrazně omezíme zálivku, ale nikdy nenecháme substrát zcela vyschnout. Zálivku provádíme pouze tehdy, když vrchní vrstva substrátu viditelně proschne. Přílišná zálivka v zimě může vést k zahnívání kořenů a následnému úhynu rostliny. V období vegetačního klidu mimóza nepotřebuje hnojení, proto s ním začínáme až na jaře.
Pokud pěstujeme mimózu na zahradě, musíme ji před zimou důkladně ochránit. Nejlepší metodou je obalení celé rostliny několika vrstvami netkané textilie. První vrstvu aplikujeme volněji, aby mezi rostlinou a textilií vznikla vzduchová mezera, která působí jako izolace. Další vrstvy můžeme utáhnout pevněji. Kořenový bal chráníme silnou vrstvou mulče, například listím nebo slámou, kterou zajistíme proti odvátí.
V případě mladých rostlin je vhodné vytvořit kolem nich ochrannou konstrukci z dřevěných kolíků a pletiva, kterou následně vyplníme suchým listím nebo slámou. Tato metoda poskytuje dodatečnou ochranu před mrazivými větry a sněhem. Zvláštní pozornost věnujeme ochraně roubovaného místa u štěpovaných rostlin, které je citlivější na mráz.
Během zimního období pravidelně kontrolujeme stav rostliny a ochranného obalu. Po silném sněžení je důležité opatrně odstranit těžký sníh z ochranné konstrukce, aby nedošlo k jejímu poškození nebo zhroucení. V případě delších období s teplotami nad nulou můžeme částečně odkrýt vrchní vrstvu ochrany, aby nedocházelo k zapaření rostliny.
Na jaře odstraňujeme zimní ochranu postupně, nikoli najednou. Příliš rychlé odkrytí by mohlo rostlinu poškodit náhlými výkyvy teplot nebo jarními mrazíky. Začínáme s odstraňováním vrchních vrstev, když teploty stabilně překročí 5 °C. Kompletní odstranění zimní ochrany provádíme až po tzv. zmrzlých, tedy po 15. květnu.
Po zimě je důležité zkontrolovat případné poškození mrazem a provést řez poškozených částí. Odstřihneme zmrzlé, suché nebo poškozené větvičky až do zdravého dřeva. Tento jarní řez stimuluje růst nových výhonů a podporuje bohatší kvetení v následující sezóně. Po odstranění zimní ochrany začínáme s postupným zvyšováním zálivky a přihnojováním, abychom podpořili jarní růst rostliny.
